Zpátky do minulosti...

Vedení: Iveta Kukecová, Martina Hájková, Filip Kára, Veronika Posová, Adam Drábek, Michal Drábek, Milan Mochnač, Marek Špatz, Petr Smolík, Michaela Čechová, Jan Kadlec, Anna Richtrová, Ivo Pecháček, Klára Tesařová, Kristýna Spálenková, Barbora Brynychová, Tomáš Nálevka, Markéta Klocová, Anna Brožková, Kateřina Pažoutová, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Tereza Tobolková, Jitka Šimačková, Miloš Maňák, Kateřina Drábková, Kateřina Šimková, Kristýna Losová, Eliška Brennerová, Martina Kalfiřtová, Irena Skřivanová a zdravotnice Jana Šála a Míla Dubinová

​

​

Letošní ročník se zapsal do paměti všech účastníků jako nezapomenutelné dobrodružství plné smíchu, přátelství a opravdu horkého počasí. Díky celotáborové hře s názvem "Letní kino Rampušák" jsme se ocitli v různých světech inspirovaných oblíbenými filmy. Na začátku promítání náhle vyskočili padouši z plátna ven a rozkradli kouzelný projektor na jednotlivé díly, aby mohli změnit své vlastní příběhy. Hlavním úkolem tedy bylo dostat zpět všechny části promítačky a zachránit tak filmový svět. První etapa zavedla děti do pohádkového království lorda Farquaada, kde jako Shrek a Oslík plnily úkoly a zachraňovaly Fionu před sňatkuchtivým lordem. Při další etapě požádal Mario, Luigi a Toad o pomoc se záchranou princezny Peach, kterou zajal děsivý Bowser. Jokerova etapa přinesla nádech tajemna a vyzvala děti, aby rozluštily, jak deaktivovat bombu, kterou si na ně Joker připravil. V Zootropolisu pak musely spolupracovat jako tým, aby vyřešily nečekaný případ infikovaných zvířat, a Kocour v botách všem připomněl, že odvaha a chytrost vždy zvítězí. A co by to bylo za léto bez Grinche? V poslední etapě bylo úkolem přesvědčit ho, aby vrátil ukradené Vánoce a finální část projektoru. To se nakonec podařilo a projektor byl konečně vcelku na svém místě. Při závěrečném vyhlášení ho tak mohla Marcelka Š., z vítězného světle zeleného cetehu, znovu zapojit a obnovit filmový svět, tak jak ho známe.

Ale samozřejmě to ani letos nebylo jen o etapách! Nezapomenutelný byl sportovní den, kde děti měřily síly v nejrůznějších disciplínách, od fotbalu po přetahování lanem. Pak přišlo Rampsurprise, tentokrát se v hlavních rolích představili vedoucí Petr, Marek, Ivo, Jiřka, Míla a Ivča. Všichni jsme se pobavili při vtipných a nečekaných hrách (tanec na lego kostičkách naboso, kolíčky na obličeji, šlehačková bitva a další), které organizátoři Honza s Klárkou vymysleli. Skvělou novinkou letošního ročníku byla Aničky hra inspirovaná televizní soutěží Na lovu, kde si děti mohly vyzkoušet své znalosti a rychlost myšlení při soupeření s "lovci". Pro milovníky vodních her uspořádala Týnka Spálenková soutěž Bubble Trouble, při které se děti parádně zchladily. A nechyběl ani vědomostní kvíz Honzy a Báry s názvem A je to naše, který otestoval, kdo má nejvíce znalostí, přehled ve všech možných tématech a kdo je jak zručný.

Tábory by však nebyly tábory bez klasických aktivit – u táboráku jsme si pochutnali na špekáčcích, marshmallow a jablkách, zpívali písničky a vyprávěli si příběhy. K Lužnici jsme chodili snad každý den, kde jsme se nejen koupali, ale také se plavili na kánoích a pramicích. Při táborových dovednostech jsme se naučili spoustu nových věcí – například vázat uzly, číst šifry a orientovat se v mapách. Některé oddíly se vydaly na celodenní výlet na koupaliště do Týna nad Vltavou, kde si užily slunce, vodní radovánky a spoustu zábavy. Nejmenší oddíly zase vyrazily do Zemědělského muzea v Netěchovicích, kde se dozvěděly spoustu zajímavostí o životě na venkově. Nejstarším oddílům stoupl adrenalin při paintballové bitvě v okolí tábora. Bojovky pod rouškou tmy přinesly vzrušení a trochu strachu. A nechybělo ani přespání v lese, na které bude jistě vzpomínat 6. oddíl v čele s Bárou a Týnkou. Naopak 4.+ 5. oddíl o tuto možnost přišel, protože jejich přespání na soutoku Lužnice a Vltavy, překazil rybářský závod a oni se musely vrátit zpět.

Tři večery jsme si pořádně užili při diskotékách, kde se tančilo o sto šest, a nezapomenutelný byl i zážitek z táborového kina, kdy jsme pod skoro širým nebem sledovali filmy a odpočívali po celodenních aktivitách. Každý den na Rampušáku přinesl nová dobrodružství a radosti, díky nimž na tento ročník ještě dlouho nezapomeneme!

 

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Iveta Kukecová, Martina Hájková, Filip Kára, Veronika Posová, Adam Drábek, Michal Drábek, Milan Mochnač, Jozef Drábek, Marek Špatz, Petr Smolík, Jan Kadlec, Anna Richtrová, Ivo Pecháček, Klára Tesařová, Kristýna Spálenková, Barbora Brynychová, Tomáš Nálevka, Karolína Posová, Markéta Klocová, Anna Brožková, Eliška Brennerová, Kateřina Pažoutová, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Miloš Maňák, Kateřina Drábková, Kateřina Šimková, Iveta Drábková, Kristýna Losová a zdravotnice Jana Šála a Míla Dubinová

​

​

Oproti loňskému roku byl ten letošní ve znamení tropických veder. V podstatě skoro nepršelo a my si tak mohli vychutnávat léto plnými doušky. Užili jsme si vodní radovánky na suchu i v Lužnici, rozcvičky, táborové kino, bojovky, diskotéky, hru Masterchef, Pevnost Boyard, Jdi nebo zemřeš, Partičku, táborové dovednosti, přespávačky, táborák, tradiční pouť, různorodé celodenní výlety a mnoho oddílových her.

Téma celotáborové hry bylo na snadě díky populárnímu seriálu Wednesday. Proč však zůstat jen u jednoho člena Addams family? Vytvořili jsme etapy pro všechny z rodiny a tak se děti mohly seznámit s Morticií a Gomézem, sluhou Lurchem a strýčkem Festerem, babičkou Addamsovou, bratrancem Ittem, tajemnou rukou zvanou Věc a se sourozenci Pugsleym a Wednesday. Po úvodní motivaci byly děti rozřazeny do skupin, tentokrát pojmenovaných A - J. Cetehovou barvu získaly až po první etapě výběrem domu pro svou rodinu. Druhá etapová hra všechny seznámila s krutostí Wednesday, která se snažila svého bratra Pugsleyho za každou cenu připravit o život. Úkolem tedy bylo jí to během 11 stanovišť překazit. Né, vždy se to dětem podařilo a tak byly i oni za každý nesplněný úkol omezeni v pohybu, například zalepením oka nebo slepením prstů. Protože si Wednesday nedala s útoky na svého bratra pokoj, byla odvezena na školu NeverEver Rampuš, kde zahájila svou školní docházku. Škola pořádala pro studenty mnoho aktivit a tak nebylo divu, že při třetí etapě ředitelka školy vyhlásila závod lodí o pohár Edgara Allana Poea. Každá skupina si musela vytvořit svého "vyvrhele" a odprezentovat jeho původ. Poté následoval samotný závod v kánoích a však na suchu, což mnohým způsobilo nemalé obtíže. Závod vyvrcholil plesem v podobě white party, kde svůj um předvedla naše Wednesday (Ivča) v podobě populárního tanečku. Ráno v den čtvrté etapy se po táboře začala objevovat tajemná znamení. Stopy škrábanců, tlap a obrázky podivné nestvůry.  Bylo jasné, že bude třeba záhadu rozluštit. Během velmi dlouhé noční etapy byly děti rozděleny na tři skupiny a získávaly nápověd k odhalení úkrytu a způsobu zničení Hydea. To on byl ono děsivé monstrum s dlouhými drápy, zuby s tesáky a obrovskou silou, pohyblivostí a odolností, které ohorožovalo Wednesday na životě. Naštěstí byly všechny skupiny úspěšné a předešly tak hroznému neštěstí. Na prahu domu Addams family se náhle zjevil již dlouho postrádaný strýček Fester. Z počátku se choval podivně - mnohdy odpovídal vyhýbavě či zcela nepravdivě. Cílem páté etapy tedy bylo nasbírat dostatek indicií a najít svého správného strýčka Festera. Před závěrečnou šestou etapou Fester děti požádal o pomoc najít rodinný poklad. Všechny děti souhlasily a po rozdělení na dvě skupiny se vydaly na cestu do Koloděj a zpět. Ač většina prošla strastiplnou trasu bez větších obtíží, poklad se jim i tak najít nepodařilo. Proč? Při vyhodnocení celotáborové hry totiž zjistily, že žádný poklad neexistuje a největším darem je přeci rodina, která stojí při sobě. Právě tak, jako ta naše Rampušácká. 
Což potvrdil tajný projekt čtyř našich vedoucích, Kláry, Honzy, Báry a Týny S., pro které je Rampušák opravdovou srdeční záležitostí. Dva roky pracovali na projektu, který měl za cíl otevřít všem oči a zlepšit soužití na našem táboře. Jeden večer tedy odvysílali tajemné video celému táboru, ve kterém poukázali na nedostatky v oblasti například hygieny, úklidu, přílišné používání sprostých slov a mimo další i na nutnost recyklace odpadků. Oni sami během příprav tohoto projektu nasbírali celkem 1727 kg papíru a 117,7 kg plechovek. Ty vrátili do sběrného dvora a vydělali tím 9671 Kč za které nakoupili nádherné sportovní potřeby pro náš třetí turnus. Za vše jim ještě jednou patří obrovský dík. Zapsali se tím nesmazatelně do historie Rampušáku.
 

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Iveta Kukecová, Martina Hájková, Jozef Drábek, Lukáš Wolf, Eliška Brennerová, Filip Kára, Veronika Posová, Kateřina Pažoutová,    Michal Drábek, Marek Špatz, Petr Smolík, Jan Kadlec, Anna Richtrová, Ivo Pecháček, Klára Tesařová, Kristýna Spálenková, Barbora Brynychová, Tomáš Nálevka, Anna Mikulová, Kateřina Mazanová, Karolína Posová, Markéta Klocová, Anička Opičková, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Miloš Maňák, Kristýna Losová, Kateřina Drábková, Kateřina Šimková, Mirka Štulcová, tvůrce instavideí Iveta Drábková a zdravotnice Jana Šála   a Míla Dubinová

​

​

Tento rok se na pozici hlavního vedoucího objevila Ivča a její zástupkyní se stala Martina. Do týmu se vrátila po opravdu dlouhé pauze Káťa Š. a Mirka. Přibyly mezi nás také nové tváře – Káťa P., Anička R. a Míla. 
Počasí nám příliš nepřálo, takže se vnitřek srubu proměnil na improvizovanou sušárnu. I přes vytrvalý déšť jsme si nenechali vzít diskotéky, nespočet oddílových her, táboráky, kino,  přespání, Sportovní den,  Cestu za legendou, Teleshopping, Den naruby, pouť a ani  Partičku, Inkognito a Rekonstrukci koupelny. Na celodenní výlet jistě nezapomenou oddíly vracející se z Týna nad Vltavou, když se musely v lese brodit po kolena bahnem.
Letošní celotáborová hra Pán Prstenů navazovala na tu z předchozího roku. Zase jsme se ocitli ve Středozemi a snažili se ubránit prsten moci před Temným pánem Sauronem. Čtyři nejstarší oddíly se proměnily v malé hobity – Froda, Sama, Smíška a Pipina. Zbytek dětí byl součástí Společenstva Prstenu. Po celou dobu tábor hlídal Sauron svým okem z věže Barad-dûr.  Při první etapě se děti naučily především táborové dovednosti a závěrem došly do Roklinky, kde byly rozděleny do cetehů. Staly se tak opravdovým společenstvem. Cíl dětí byl jasný. Dojít do Mordoru k Hoře Osudu, do její žhavé lávy vhodit prsten a zničit ho. Díky podlosti čaroděje Sarumana však musely zvolit cestu přes doly v Morii, kde ztratily v boji s Balrogem na krátkou chvíli prvního člena – Gandalfa Šedého. Zbytek našich hrdinů se dostal až do království v Lóthlorienu, kde mocná elfka Galadriel obdarovala Froda vzácnou lahvičkou obsahující světlo Earendila. Ve třetí etapě se dobrodružství dětí rozdělilo a  krom toho Společenstvo přišlo o dalšího člena - Boromira. Frodo a Sam se vydali svou vlastní cestou na Židovu strouhu, kde se poprvé setkali s Glumem. Smíšek a Pipin byli zajati skřety a zbytek Společenstva se jim vydal na pomoc. Místo vysvobození hobitů však narazily na Gandalfa Bílého a spolu s ním se vydali vyléčit krále Théodena z Rohanského království. Smíšek a Sam mezitím přesvědčili pastýře stromů, Enty, ke zničení Sarumana a Železného pasu. Odplatou byl útok skřetů na rohanský Helmův Žleb. I tady byli naši malí bojovníci úspěšní. To rozzuřilo Saurona a tak nařídit další útok – tentokrát na gondorské město Minas Tirith. Ve městě však bylo příliš málo obránců a bylo třeba zavolat rohanské vojsko na pomoc pomocí hořících majáků. Děti pomohly Aragornovi znovu skout meč Narsil, díky kterému si do boje mohly přizvat armádu Mrtvého krále. Město bylo připraveno na bitvu a ač se skřetům podařilo prolomit bránu a zapálit několik domů, bylo i tak nakonec zachráněno. Frodo a Sam využili dar od Galadriel, ubránili se obrovské pavoučici Odule a úspěšně doputovali až k Hoře Osudu. Při poslední etapě svedl každý z Frodů lítý boj o prsten s Glumem. Ten byl však poražen, prsten zničen a Sauron i se svou věží definitivně padl.

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Iveta Kukecová, Martina Hájková, Jozef Drábek, Iveta Drábková, Michal Drábek, Kateřina Drábková, Adam Drábek, Tomáš Nálevka, Filip Kára, Ivo Pecháček, Pavla Benešová, Anna Mikulová, Petr Smolík, Jan Kadlec, Eliška Nehasilová, Barbora Brynychová, Marek Špatz, Kristýna Losová, Matěj Hlušička, Kristýna Spálenková, Kristýna Nováková, Veronika Posová, Kristýna Mojžíšová, Lukáš Wolf, Klára Tesařová, Kateřina Mazanová, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Miloš Maňák a zdravotníci Jana Šála a Vojtěch Krýsl

​

​

I přes náročnou celosvětovou situaci s Covidem se letošní ročník opět uskutečnil. Zájem dětí opět předčil naše očekávání, jelo s námi skoro 150 dětí. I většina vedoucích, kteří loňský rok vynechali, se vrátila zpět do týmu. Krom toho do naší party přibyl nováček Lukáš a vrátil se nám zpět strejda Miloš.
Náplní letošního tábora byly táborové dovednosti v podání Aničky a Týny S., diskotéky, táborák, bojovky, pouť, karneval ve znamení vzpomínání na předešlé celotáborové hry, přespání nejstaršího oddílu pod skálou na Židově strouze, přespání druhého a třetího oddílu v pinpongárně v kombinaci s táborovým kinem, Rampušácký desetiboj Edy a Filipa, kterého se účastnili i vedoucí, a perfektně připravený večerní program, Máme rádi Rampušák. Ještě jednou klobouk dolů za to, co Honza, Bára, Týna S., Anička, Klárka a Káťa M. dokázali vytvořit. 
Místo celodenního výletu jsme dětem nakoupili podle jejich přání a udělali jim okénko, kde mohli utratit své kapesné.
Zvládli jsme letos přečkat nejednu bouřku, covid přetestování po týdnu pobytu a péči o vedoucího Filipa, který si pár dní před táborem zlomil nohu na koloběžce. Ale protože je to srdcař, tak 5 dní po operaci dorazil za námi. 
Celotáborová hra byla na motivy filmového putování s hobitem Bilbo Pytlíkem, čarodějem Gandalfem a s trpasličí družinou Thorina Pavézy. Při první motivaci děti zjistily, že cílem jejich cesty bude Osamělá hora, domov trpaslíků, kterou obývá děsivý drak Šmak. Gandalf předal cetehovým vedoucím deníky, klíč od Hory a mapu. Druhý den se vydaly do Roklinky, království elfů. Při strastiplné výpravě se setkaly s troly, kteří jim zajali jejich poníky, musely se vyhnout skřetům, pomohly čaroději Radagastovi zahnat temnou sílu a rozluštily tajemné měsíční runy v mapě, aby mohly pokračovat dál. Během druhé etapy se Bilbo ztratil v Mlžných horách a poprvé se setkal s Glumem. Díky nepozornosti Gluma získal tajemný mocný prsten. Projít kolem Gluma bylo obtížné, proto děti musely pomocí hádanek najít co nejvíce prstenů. O cestě k Osamělé Hoře se dozvěděl také Azog, skřetí vůdce, který vyslal své nohsledy uloupit vzácný klíč k Ereboru. Statečné družiny však klíč naštěstí uchránily a tak mohlo dobrodružství pokračovat dál. Skřeti byli však neúnavní, a tak trpaslíkům při třetí etapě musel pomoci Medděd, kožoměnec, který se dokázal proměnit do medvědí podoby. Krom poskytnutí úkrytu jim poradil, kudy projít elfí stezku přes tajuplný Temný hvozd. Na hranici Hvozdu se cesty dětí rozdělily. Gandalf a Bilbo (v podobě dvou nejstarších dětí) šli zahnat temnou sílu na Jih (na rozhlednu do Týna nad Vltavou) a zbytek družiny pokračoval po elfí stezce Temným hvozdem. Zde je ovšem napadli obrovští pavouci a před jistým neštěstím je zachránila skupina lesních elfů. Ti však byli nedůvěřiví, a tak trpasličí skupinku zajali. Úkolem Bilba při čtvrté etapě bylo vysvobodit z elfího vězení zbytek družiny a následně uprchnout z jejich království. K útěku měly pomoci vlastnoručně vyrobené vory. Díky nim se děti dostaly na druhý břeh, kde narazily na Barda Lučištníka, který je po zaplacení 100 zlatých převezl do Jezerního města Esgaroth. Při páté deštivé etapě se děti vydaly na dlouhou cestu k Osamělé hoře, ke které je navedly  měsíční runy. Konečně dorazily k tajnému vchodu na úpatí Ereboru, pomocí klíče ho otevřely a Bilbo se poprvé setkal s drakem Šmakem. Jeho úkolem bylo najít a přinést Arcikam, kámen království Ereboru, srdce Osamělé hory. Všechny družiny byly úspěšné, což draka natolik rozčílilo, že se vydal plenit Jezerní město. Dopolední část šesté etapy byla tedy zcela jasná: Zabít draka. To se nakonec pomocí černého šípu a praku podařilo pouze žluté cetehové skupince. O smrti draka Šmaka se dozvěděla celá Středozem, včetně Azoga, který si začal nárokovat veškerý majetek nalézající se v Hoře. Bitva to byla velká, ale družiny Thorina Pavézy se jen tak nedaly a vítězství bylo jejich. Na závěr skřeti v podobě většiny vedoucích prošli uličkou hanby, kde je děti polily vodou a zasypaly moukou a třpytkami. :) 

Změnou oproti loňským rokům byla závěrečná domotivace. Bilbo se společně s Gandalfem vydal na cestu domů do Hobitína, kde čas poskočil o několik desítek let dopředu. Stařičký Bilbo se svým synovcem Frodem oslavoval narozeniny a při nádherném ohňostroji využil chvilku nepozornosti všech gratulantů a díky prstenu zmizel. Kam? Pojeďte s námi příští rok a třeba se to dozvíte. ;)

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Iveta Kukecová, Martina Hájková, Jozef Drábek, Iveta Drábková, Michal Drábek, Tomáš Nálevka, Filip Kára, Jakub Sobek, Ivo Pecháček, Adam Drábek, Pavla Benešová, Anna Mikulová, Petr Smolík, Jan Kadlec, Eliška Nehasilová, Karolína Posová, Barbora Brynychová, Matěj Hlušička, Kristýna Spálenková, Kristýna Nováková, Veronika Havlíčková, Veronika Posová, Kristýna Mojžíšová, Klára Tesařová, Kateřina Mazanová, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Pavla Kolářová a zdravotnice Jana Šála a Barbora Hadrous

​

Tento rok byl jiný, protože byl poznamenán pandemií Covid-19. Dlouho jsme se všichni báli, jestli se tábor vůbec uskuteční. Mnoho z vedoucích se rozhodlo tento rok tábor zcela vynechat, proto bylo nutné oslovit nováčky. Naše řady doplnily převážně bývalé děti z nejstaršího oddílu. Vyzbrojili jsme se dobrou náladou plus litry dezinfekce a tábor se nakonec uskutečnil.
Tématem celotáborové hry byli Indiáni. Šaman při praskajícím ohni pasoval 10 statečných na náčelníky kmenů a bylo třeba pro kmen vymyslet název, pokřik, indiánské čelenky, tanec a vyrobit totemy. A tak se stalo, že se nám tu po prérii proháněl například kmen Červených Bohů, Tmavých Shreků nebo třeba indiáni z kmene Šakato. Indiáni musí mít samozřejmě také svá obydlí, a proto byl další úkol jasný - postavit tepee. Aby to ovšem děti neměly tak jednoduché, musely splnit různé úkoly a za ně získaly materiál na stavbu. Při následujících etapách rýžovaly zlato, lovily zvěř a bránily se banditům. Poslední etapou bylo nalezení pokladu za pomoci znovu složené mapy. Ten byl ovšem opravdu velmi dobře ukryt a tak indiánům trvalo skoro dva dny než byl objeven.
Ani letos nechyběly oblíbené aktivity, jako například táborové dovednosti, bojovka, diskotéka, oddílové hry, přespání v lese a sportovní den, při kterém se stala nejoblíbenější disciplínou boxovací stěna. Jako novinku jsme si zahráli hry Limocantus a Ramptivity.

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Iveta Kukecová, Michal Drábek, Kristýna Nováková, Eliška Nehasilová, Anna Brožková, Petr Smolík, Pavla Benešová, Jozef Drábek, Iveta Drábková, Hana Kožíšková, Jakub Sobek, Filip Kára, Ivo Pecháček, Kristýna Mojžíšová, Veronika Posová, Kateřina Mazanová, Marek Špatz, Markéta Klocová, Matěj Hlušička, Tomáš Nálevka, Anežka Hochmanová, Barbora Gabrielová, Jiřina Brátová, David Chotěborský, Martina Hájková, Kateřina Chotěborská, Simona Valentová, Kristýna Losová, Karolína Posová a zdravotnice Jana Šála a Jana Strejčková

​

Již při odjezdu z Chodova bylo všem jasné, jaká bude letošní celotáborová hra. Tentokrát se vše zbarvilo do modrožluté, což naznačovalo jediné: Mimoni. Sladěné kostýmy vedoucích, modré montérky a žlutá trika,  to jen potvrdily.
A co bylo úkolem dětí? Musely si nejdříve najít svého padoucha a porazit ho v pojídání banánů, což pro mimoně, ve které se děti proměnily, nebyl problém. Krom toho vyráběly rakety, které bylo třeba dostat na Měsíc; pátraly po superobleku a hledaly lék na vyléčení zlých fialových mimoňů Dr. Nefaria.
V duchu mimoňů se nesly i ostatní hry mimo celotáborovku, například: mimoňský sportovní den; mimoňské aktivity, kdy se děti naučily vázat uzle, ovládat buzolu a nebo třeba luštit mimoňskou morseovku. Bonusem bylo focení v mimoňském fotokoutku.
Aby nám z té žlutomodré nešla hlava kolem, doplnili jsme program i o jiné hry. Děti se pobavily u Partičky, kde je svým vtipem rozesmávali účinkující vedoucí, nebo zkoušely uhádnout "Co na to Rampušáci?". Nechyběla také oblíbená diskotéka, bojovka, karaoke a závěrečná pouť.

Zpestřením se jednoznačně stala návštěva BESIPu a Záchranných složek ČR. BESIP nás poučil o tom, jak se chovat na silnici i mimo ni. Poté si děti mohly vyzkoušet překážkovou jízdu na kolech, kdy jim policisté z Týna nad Vltavou měřili rychlost. Bonusem byla ukázka zásahu policie na výtržníka. Figurantem se stal náš vedoucí Matěj, který byl rychle zpacifikován. Hasiči nám ukázali, jak funguje hasičský vůz a za odměnu nám připravili pěnovou bitvu. 
Ani o celodenní výlet jsme se neochudili. Tentokrát jsme připravili netradiční program: kromě návštěvy Kozího Hrádku v Sezimově Ústí, jsme si ještě zaskákali v místní Jump Aréně. 

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Iveta Kukecová, Hana Kožíšková, Michal Drábek, Petr Smolík, Eliška Nehasilová, Kristýna Mojžíšová, Tomáš Nálevka, Simona Valentová, Anna Brožková, Anežka Hochmanová, Pavla Benešová, Ivo Pecháček, Barbora Gabrielová, Karolína Posová, Markéta Klocová, Matěj Hlusička, Helena Bakešová, Jiřina Brátová, Martina Divincová, Martina Hájková, Kateřina Chotěborská, Kristýna Losová, Marek Špatz a zdravotnice Jana Šála a Jana Strejčková

​

Každým rokem je nás víc a víc, nyní dokonce o celé dva oddíly. A i letos bylo potřeba vymyslet název každému z nich.  V neděli dopoledne tedy vzniklo spoustu originálních vlajek včetně pojmenování, jako například: Nejvlkovatější vlčí smečiště, Kobry, Summer kids, Šikulové a nejmenší Dobrodruzi. Po večerním nástupu se táborem nesl dunivý zvuk bubnů. Nejstarší první oddíl vykopal  tajemnou hru a rozehrál ji. Děti při motivaci zjistily, že letošní celotáborová hra je na motivy filmu Jumanji. Po hodu kostkou se na desce hry objevil nápis :„Aby jsi v tom nebyl sám, spoluhráče já ti dám a barvu také namíchám.“ A protože je potřeba každou rozehranou hru dohrát, byly děti rozděleny do cetehových skupinek. Při první etapě se vydaly na cestu hledat ztracená pravidla ke hře Jumanji a nakonec je úspěšně nalezly. Úkolem druhé etapy bylo zkrocení zvířat, která utekla ze hry. Vše se podařilo a my byli zas o hod blíž k cíli. Za pár dní proběhla další etapa. Pelikán ukradl části deskové hry Jumanji a poztrácel je. Bylo tedy potřeba je najít a poskládat zpět.
Čtvrtá etapa byla rozdělena na dvě části. Menší děti šly spát, na ně totiž čekalo dobrodružství až druhý den ráno a starší děti plnily úkol ještě ten den večer. Tábor napadli lovci a bylo nutné je ihned zneškodnit. Po hodu kostkou při páté etapě děti zjistily, že zvířata v okolí jsou nakažlivá. Musely si tedy dát pozor, zvířata byla totiž všude. Pokud byly nakaženi, z básničky zjistily, jak se vyléčit. Například: "Osm nohou v síti má, provazem tě omotá. Čtyři nohy, čtyři ruce, rozmotaj tě z toho přece." Závěrečná etapa byla přibližně 12 km dlouhým orienťákem z Bohunic do Všeteče. Po cestě děti plnily spousty úkolů a krom toho se i podívaly na krásnou rozhlednu Vysoký Kamýk. Po posledním hodu kostkou jsme dorazili do cíle a hra Jumanji byla úspěšně ukončena.
Tento rok byl ve znamení velmi vysokých teplot, takže jsme se rádi zchladili v Lužnici, jiní vyzkoušeli kánoe a nebo jsme bojovali při mega vodních bitvách na souši.
Mimo celotáborovou hru jsme si užili oddílové hry, diskotéky, táborové dovednosti, pouť, kino, přespání v přírodě, bojovky, zpívání u táboráku a celodenní výlet do Pohádkové kovárny v Selibově a do podzemí v Táboře. Zpestřením pro nejmenší oddíl byla návštěva hasičů, možnost vyzkoušet hasičskou stříkačku a názorná ukázka činnosti strážníků Městské policie z Týna nad Vltavou.
Novinkami pro letošní rok byly: Miss & Mr. Rampušák, při které byli hlavními aktéry sami vedoucí; Maškarní trochu jinak, kdy děti připravovaly masku pro svého vylosovaného dospěláka; Města, při kterých jsme nakupovali, bránili a útočili a Oldies party ve stylu karaoke, která měla u dětí neskutečný úspěch.

 

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Miloš Maňák, Iveta Kukecová, Hana Kožíšková, Eliška Nehasilová, Michal Drábek, Petr Smolík, Marek Špatz, Filip Kára, Tomáš Nálevka, Helena Bakešová, Pavla Benešová, Veronika Posová, Karolína Posová, Simona Valentová, Anežka Hochmanová, Matěj Hlusička, Ivo Pecháček, Kristýna Mojžíšová, Martina Hájková, Kateřina Chotěborská, Jiřina Brátová a zdravotnice Bára Boháčová a Renata Wiglasz

​

Tento rok byl výjimečný, jelikož jsme oslavili 20 let úspěšného fungování tábora. Přihlášky byly přijímány od ledna 2017 a již v březnu byl plný stav. Námětem pro letošní celotáborovou hru byla oblíbená filmová série Indiana Jones. V neděli jsme vymýšleli klasicky názvy oddílů a vyráběli vlajky. Večer proběhl táborák a po něm úvodní motivace. Indiana Jones dorazil do tábora, naneštěstí byl přepaden indiány, kteří ho, v čele se zloduchem, připravili o zlatou sošku. Hned poté vyzval Indy děti o pomoc a započala první etapa. Trochu netradičně byly děti rozděleny do cetehových skupin až při hře. Po splnění všech úkolů, byla soška zachráněna.
Při druhé etapě naši badatelé pomáhali Indymu najít ztracenou Archu úmluvy pomocí medailonu boha Ra. Aby to nebylo jednoduché, tak všechny Archy byly zakopané v zemi.
Dalším dobrodružstvím byla návštěva Indie, kam nás pozval samotný mocný Maharádža. Snídani bohužel narušil šílenec, který otrávil některé děti pomocí čokoládových lentilek. Od té chvíle se každá cetehová skupinka snažila své členy uzdravit. Čas měli pouze do východu slunce, protože lék účinkoval jen za pomoci měsíčního svitu.
Následujícím úkolem ve čtvrté etapě bylo najít otce Indiana Jonese, uchránit jeho deník, který skrýval cestu k dalším úkolům a rozhodnout se, zda-li půjdou přímou cestou dál nebo zachrání člena svého cetehu o kterého během hry přišli.

Při páté etapě jsme se konečně dozvěděli, k čemu skutečně slouží deník otce Indiana Jonese a jak se dostat ke svatému Grálu. Poslední etapou došlo k úspěšnému uzavření celotáborové hry. Děti pomohly Indianu Jonesovi najít třináct lebek znázorňující vědomosti světa a při večerním zakončení spojily všechny lebky dohromady do jediné všemocné. Tradičně jsme si zahráli spoustu oddílových her, zatančili si na diskotékách, zacvičili si na hudební rozcvičky, postrašili se při bojovce, nakoupili si na pouti, naučili se táborové dovednosti, podívali se na kino a zazávodili si při sportovním dni. Celodenní výlet byl rozdělen na tři skupiny. Nejmenší jeli obdivovat krokodýli na farmu do Protivína, střední se vzdělávali v centru Temelína a nejstarší přespávali na soutoku Vltavy s Lužnicí. Také jsme zopakovali loňskou show Tvoje tvář má známý hlas. Tentokrát však vystupovali „mazá(n)ci“ z prvního oddílu. Byli víc než skvělý. Opět nás navštívil BESIP. Dozvěděli jsme se, jak bezpečně cestovat, užili si jízdu na kole a obdrželi pár dárečků.

Novinkami pro tento rok byli hry Co na to Rampušáci? - obdobou televizní hry Co na to Češi?, Master Chef a Dostihy a sázky. Mimo to došlo k obnovení bahenních zápasů, které si vyzkoušely jak děti, tak i vedoucí. Konečně se nám taky podařilo ukrást vlajku sousednímu táboru, který nám za navrácení musel složit básničku. Jedním z dárků a velkým překvapením k 20.letému výročí byl soukromý koncert skupiny Maxim Turbulenc a natáčení videoklipu k jejich písni. Nakrojili jsme velký dort a ohňostrojem zakončili letošní rok s přáním dalších super táborových let.

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Miloš Maňák, Iveta Kukecová, Hana Kožíšková, Filip Kára, Tereza Jíchová, Kristýna Mojžíšová, Tomáš Nálevka, Petr Smolík, Helena Bakešová, Anežka Hochmanová, Eliška Nehasilová, Michal Drábek, Simona Valentová, Lucie Benešová, Veronika Posová, Pavla Benešová, Karolína Posová, Marek Špatz, Kristýna Losová, Martina Hájková, Kateřina Chotěborská, Jiřina Brátová a zdravotnice Jana Chvátalová a Barbora Boháčová

​

Tak jako loni, se i letos přihlásilo víc jak 120 dětí. Pro tento rok jsme připravili celotáborovou hru Noc v muzeu. Po příjezdu již na děti čekalo otevřené muzeum a velmi vtipně komentovaná prohlídka za asistence původních hlídačů Guse, Reginalda, Cecila a nováčka Larryho. Hned druhý den jsme si ráno přivstali a zjistili, že muzeum hledá vhodné kandidáty na pozici hlídačů. Po úvodní motivaci proběhlo rozdělení do cetehových skupinek a nástup do práce byl naplánován na pondělní odpoledne.
Do té doby jsme se ovšem nenudili. Zvládli jsme si vymyslet název oddílu, nakreslit vlajku, zahráli jsme si spoustu oddílových her a nejstarší se hned na počátku tábora báli při bojovce. Při první etapě se děti dozvěděli, že muzeum není jen tak obyčejné. Díky Akmenrahově desce tu ožívají exponáty. Děti dostaly od hlídačů dobrou radu: „Nic nesmí dovnitř, nic nesmí ven.“ Pomoci jim měl manuál na zkrocení exponátů, ten byl však léty velmi poničený. Přesto to naši hlídači zvládli a všechny exponáty zůstaly uchráněny. To ovšem nevydrželo dlouho a při následující etapě bylo potřeba vrátit rozuteklé exponáty do muzea. Jediným pravidlem bylo dostat je zpět do svítání a rozmístit je na svá místa. Hlídači byli samozřejmě úspěšní a muzeum mohlo opět znovu otevřít.

Při motivační scénce na třetí etapu došlo k pokusu o krádež Akmenrahovy desky. Zloději byli bývalí hlídači, kteří při loupení rozhodili kombinaci na desce a exponáty jakoby “zkameněly”. Úkolem cetehové skupinky tedy bylo získat správnou kombinaci čtverců v desce a znovu je oživit. V polovině tábora došlo ke zvratu. Původní exponáty se začaly odklízet a přesouvat do archivu Bechyňského muzea rarit. Po převozu se ozval našim hlídačům Jedediah, maličká figurka westernového hrdiny, s prosbou o pomoc. V archivu byl také umístěn Kahmunráh, zlý bratr Akmenráha, který se zmocnil se desky. Cílem této noční hry bylo nepozorovaně proklouznout do Bechyňského muzea a najít desku. Při střetu s Kahmunráhem přišla ovšem každá skupinka o členy svého hlídačského týmu a deska byla stále v moci zlých exponátů. Hlídačům tedy nezbylo nic jiného než při další etapě unesené členy osvobodit a znovu se pokusit o získání desky. Došlo k velké bitvě, ve které byli naštěstí úspěšnější hlídači. Deska byla navrácena zpět do muzea včetně původních exponátů.
Následující ráno začalo velmi podivně. Místo snídaně byla večeře, poté proběhl večerní nástup a i exponáty se chovaly divně. Celý program byl naruby.
Další den začala poslední etapa. Akmenrah zjistil, že deska mění barvu a začíná korodovat. Bylo potřeba tento proces urychleně zastavit. Jakmile by totiž došlo k úplnému zkorodovaní, již nikdy by exponáty neobživly. Pomoci jim měla rodina Akmenráha, která byla umístěna v Nuzickém muzeu kuriozit. Po splnění několika úkolů zjistili od faraona, že korozi může zastavit jen měsíční svit. V noci tedy došlo k ozáření měsícem a deska byla zachráněna. Aby toho nebylo málo, tak jsme si mimo cetehovou hru užili i diskotéky, táborové dovednosti, koupání v Lužnici, oblíbenou vodní bitvu na suchu, netradiční olympiádu, táborovou pouť a celodenní výlet - tentokrát do zoo v Táboře.
Novinkou pro tento rok byla úspěšná televizní show Tvoje tvář má známý hlas, kterou si pro děti připravili někteří z vedoucích. Ti se na pár chvil proměnili v zahraniční zpěváky a s “propracovanou” choreografií a “bezchybnými” pěveckými výkony se pokusili zapůsobit na děti. Díky za odvahu patří Elišce, Jiřce, Terce, Márovi, Péťovi a Míšovi. Velkým překvapením byla návštěva dvou a půl metrového “živého” Tyranosaura Rexe, který byl zpestřením nejen pro děti. Ještě jednou děkujeme Planetě dinosaurů za obrovský zážitek.

Také za námi poprvé přijel i BESIP s přednáškou o bezpečném cestování. Děti si užily jízdu na kole s překážkami a velcí mohly vyzkoušet speciální brýle, které navozují atmosféru „nestřízlivých“ lidí :o) Děti i vedoucí si tábor velice užili a my se těšíme na další a další zážitky s Vámi..​​​

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Miloš Maňák, Jozef Drábek, Iveta Kukecová, Filip Kára, Tereza Jíchová, Kristýna Mojžíšová, Tomáš Nálevka, Anežka Hochmanová, Eliška Nehasilová, Michal Drábek, Miloslav Musel, Kateřina Melichová, Simona Valentová, Lucie Benešová, Veronika Posová, Pavla Benešová, Karolína Posová, Marek Špatz, Kristýna Losová, Martina Hájková, Iveta Haraštová, Kateřina Chotěborská, Jiřina Brátová a zdravotnice Jana Chvátalová a Nicola Kárová

​

Letošní rok byl pro nás pro všechny výzvou. Přihlásilo se cca 120 dětí a tak vzniklo celkem 12 oddílů. Již při cestě na tábor nás při "čůrací" pauze překvapil sám Artuš, kterému se podařilo vytáhnout meč a stal se tak právoplatným králem Kamelotu. Po příjezdu jsme však zjistili, že Artušův hrad byl napaden zlou Morganou Le Fey a celá jeho obrana padla. Bylo na čase naverbovat novou. Děti byli rozděleni do rytířských družin a vytvořili si své erby, vlajky, hierarchii a historii hradů.

Při druhé etapové hře jsme obchodovali na středověkém tržišti. Nakupovali jsme koně, štíty, luky, přilby, zbroj a jiné a následně se je snažili, co nejdráž prodat. Nechávat si u sebe příliš věcí se nevyplácelo, mezi městy totiž číhali lapkové. A tak se naši obchodníci museli do měst doslova plížit. Nejlépe s drábem v zádech, ten jediný mohl lapky obrat o jejich lup.

Rytíři se musí umět také bavit, proto se při další etapovce konali rytířské turnaje. Vyzkoušeli si umění holičství, krasojezdectví , zjistili jaký je jejich postřeh, snažili se dostat ze šatlavy a zmocnit se princezny, kterou ztvárnil rozkošný Miloš. :)

Při čtvrté etapě měli naši rytíři za úkol nalezení bájného meče jménem Excalibur, který u sebe podle legendy ukrývala Jezerní panna. Cestu jim stěžovali vodní a suchozemské sépie. Po splnění všech úkolů byla úžasná jezerní panna v podobě Boba objevena a Excalibur nalezen.

Po večerním programu vnikla znovu do Artušova hradu Morgana Le Fey a nechala zmizet čaroděje Merlina. Bez něj by byli naši rytíři v boji s Morganou bezradní, a proto se ho následující den vydali hledat do daleké Jistebnice. Splnění úkolů je dovedlo až na křížovou cestu ke kapli Svaté Magdalény. Tam již čekal začarovaný Merlin, kterého se jim úspěšně povedlo probudit získaným kouzlem.

Na radu Merlina se při šesté etapě rytíři pokusili získat zbraň proti Morganě. Bylo zapotřebí nalézt duše padlých rytířů hranatého stolu, sestavit mocné kouzlo a ochránit světlo Avalonu. Rytíři střežící světlo byli v noci napadeni černou armádou. Bitva to byla krutá a bohužel se nikomu nepodařilo světlo Avalonu ubránit.

Bylo na čase se pořádně opřít do boje s Morganou La Fey a konečně jí porazit. Poslední nadějí se stal Svatý grál. Při závěrečné hře byli rytířské družiny rozděleny na poloviny. Starší se vydali na dlouhou cestu plnou úkolů pro souřadnice na určení polohy Svatého grálu. Malé děti plnili úkoly v okolí tábora a podle vyluštěné polohy hledali bájný pohár. Největší výzvou nalezení Svatého grálu se stalo pro modré a oranžové rytíře. :) Všechny družiny byl nakonec úspěšné a Morgana La Fey byla konečně poražena.

Kromě bojování s Morganou jsme si také užili karneval (nezapomenutelný byl 10. strašidelný oddíl ), zatančili si na diskotékách, pobavili se u "Zábavné soutěže podle Benny a Edy", báli se při bojovce, odpočívali u táborového kina, zasmáli se u Nikdo není dokonalý a chtěli se stát Milionářem. I když nám počasí z počátku tolik nepřálo, v Lužnici jsme se přesto vykoupali a došlo i na oblíbené vodní bitvy na suchu. Jako každý rok i letos jsme se učili táborovým dovednostem. Už umíme rozdělat oheň, rozšifrovat zprávu, najít místo na mapě, dát první pomoc a zavázat si pořádně uzel na tkaničkách. :)

V trochu uplakaný den jsme se vypravili na výlet, počasí nám však náladu nezkazilo. Cílem byl zážitkový přírodní park Zeměráj, kde jsme se seznámili se životem v historické vesnici, prošli se stezkou naboso, luštili hlavolamy, pohráli si v interaktivní herně a na chvíli se stali archeology. Druhý výlet byl pro střední a starší oddíly pěší do Týna nad Vltavou. Malé děti se svezly autobusem. Čas strávený ve městě všechny děti pečlivě věnovali utrácení kapesného. :)

Na konci proběhla každoroční táborová pouť, při které děti utráceli své těžce získané peníze - tzv. skrblíky. A ani jsme nemrkli a už jsme mávali z autobusů rodičům při opožděném příjezdu na Chodov.

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Jozef Drábek, Miloš Maňák, Tomáš Nálevka, Tereza Jíchová, Kristýna Mojžíšová, Lucie Benešová, Veronika Marečková-Posová, Iveta Kukecová, Filip Kára, Kateřina Melichová, Miloslav Musel, Eliška Nehasilová, Pavla Benešová, Michal Drábek, Marek Špatz, Kateřina Chotěborská, Martina Hájková, Iveta Haraštová a zdravotnice Jana Chvátalová a Nicola Kárová

​

Letošní rok jsme opět trávili na táboře v Nuzicích, který se proměnil na školu čar a kouzel v Bradavicích. Děti již při odjezdu nasedaly na Bradavický expres z nástupiště 9¾. Hned po příjezdu děti zastavil Hagrid (Týna Mojžíšová), který je provedl po Příčné ulici a následně je zavedl ke svým kolejím do Bradavic. Novinkou v Bradavicích bylo ubytování pro nejstarší studenty, kterým byly uděleny stany na pobřeží Černého jezera (Lužnice). Večer při slavnostní večeři studenty přivítal učitelský sbor a především ředitel profesor Albus Brumbál (Pepa) a Kouzelný klobouk rozdělil prváky do kolejí: Chytrolákus, Pyšnodém, Silnozbroj, Štístkolam, Věhlaspýr, Statečnýr, Krásodém a Bystrospár.

Druhý den čekal na naše studenty nelehký úkol, museli získat Kámen mudrců a tak zachránit školu před nebezpečím profesora Quirrella a Toho jehož jméno nesmíme vyslovit (Miloš). Studenti museli projít kolem Chloupka, najít správný klíč od dveří do tajné místnosti, zvítězit v šachu, prodrat se ďáblovým osidlem a získat Kámen mudrců. Zachránit školu a především studenty se podařilo statečné koleji Věhlaspýr.

Za pár dní ve škole byly vytopené umývárny, po zdech byly krví napsané nápisy a zkamenělá paní Norrisová. Studenti se museli dostat se do Tajemné komnaty, přesto že studenti byli stateční a vytrvalí zabít Baziliška a zachránit Ginny (Verča) se nepovedlo nikomu jinému než Harry Potterovi (Mára). 

Po náročných dnech studenti měli osobní volno a společně se vydali na výlet do Prasinek. Cestou si poslechli rozhovor profesorky Minervy McGonagalové (Terka) a Hagrida (Týna Moj.), u Chroptící chýše vyslechli Hermionu (Benny), Rona (Filip) a Harryho a dále se vydali podle tajného plánku. Před táborem museli zahnat mozkomory, aby se bezpečně dostali na druhý břeh a do svých kolejí.

O víkendu přijeli na návštěvu chlapci z Kruvalu s velmistrem Igorem Karkarovem a děvčata z Krásnohůlek s madame Maxime. Z přihlášených studentů do turnaje Ohnivý pohár vybral pouze zástupce jednotlivých kolejí. Studenti se utkali z drakem, přes nepříznivé počasí zachránili i své přátele z Černého jezera a na závěr se propletli bludištěm. Vítěznou kolejí se stal Chytrolákus.

Avšak Vy-víte-kdo se vrátil. Hermiona, Ron a Harry se baví o tom, že by Harry měl naučit více studentů obraná kouzla, aby se Vy-víte-komu mohli bránit. Harry nesouhlasí, ale přeci jenom se ho podaří přemluvit. Studenti se vydají do zapovězeného lesa, kde se učí kouzla, nejúspěšnější kolejí v učení kouzel se opět stali studenti z koleje Chytrolákus. Na odlehčení situace v Bradavicích studenti všech kolejí se účastní hodiny lektvarů s profesorem Křiklanem. Každá kolej měla za úkol vytvořit lektvar například: Veritasérum, Amorův šíp, Mnoholičný lektvar nebo Odvar živoucí smrti.

Bohužel tento večer studenty opustil milovaný profesor Albus Brumbál, který byl zabit profesorem Snapem, ale zanechal Harrymu úkol. Najít zbylé viteály a zničit Toho jehož jméno nesmíme vyslovit. Studenti pomohli Harrymu pomoct najít a zničit viteály. Na závěr se odehrála bitva s Lordem Voldemortem a jeho Smrtijedy. Poslední den se konala slavnostní hostina, kde profesorka McGonagalová rozdala poslední body kolejím, body sečetla a vyhlásila vítěznou kolej za rok 2014, kterou se stal Bystrospár. 

Na závěr zavzpomínám na doplňující zábavu. Tábor přijela navštívit skupina herců (Andílek, Mára, Filip a Terka) ze známe televizní show Partička, děti se účastnily hry „Máme rádi Česko“, kterou připravila Biba s Andílkem a Deniskou. Pak se mohly zúčastnit Pekelné výzvy, která se Elišce a Benny velice podařila a všichni se náramně nasmáli. Na výlet jsme se jely podívat na zámek Hluboká, kde si 2.oddíl zahrál hru „Dědeček měnil až vyměnil“ a ti mladší se šli podívat do zámecké zahrady. Jednou z kulturních vložek tábora byly Muzikály připravené dětmi, které se jim samozřejmě povedli, ale nejlépe zahraná byla Hannah Montana ve filmu.
Nesmím také opomenout dokonalé herecké výkony našich vedoucích, díky kterým byla celotáborová hra Harry Potter tak podařená.

​

Vzpomínala Kateřina Chotěborská.

Vedení: Tomáš Hájek, Jozef Drábek, Miloš Maňák, Tomáš Nálevka, Tereza Jíchová, Kristýna Mojžíšová, Lucie Benešová, Veronika Marečková, Iveta Kukecová, Filip Kára, Miloslav Musel, Michal Drábek, Marek Špatz, Eliška Nehasilová, Barbora Volfová, Martina Hájková a zdravotnice Kristýna Losová

​

Hned první večer jsme se shromáždili u ohně a sledovali rozepře o území mezi 6 kmeny: Slovany, Franky, Galy, Španěly, Germány  a Góty . Proběhlo rozdělení dětí do kmenů a šlo se spát. Další den si každý kmen musel pro splnění první etapy postavit svůj příbytek, vytvořit ohniště, vlajku, štíty a kolem příbytku postavit plot. Druhá etapa byla v noci. Kmeny se spojily po dvou a snažily se v lese uhájit své území před cizími útočníky a stejně tak dobýt jiné území. Čekalo na ně i jedno skryté vikingské městečko hlídané vedoucími. Zahráli jsme si i na hladomor a následný lov zvěře. Každý kmen si v terénu ulovil několik jelenů, lišek, zajíců, želv, medvědů, žab a dalších zvířátek. Na lani si ovšem nepochutnal nikdo – Ivča totiž vzala svou roli vážně a díky jejímu názornému chování lesní zvěře ji nikdo neulovil ani nespatřil :) 

Po úspěšném lovu následovaly slavnosti – kmeny například házely oštěpem, zahrály si na psí spřežení  a střílely z luku. Později museli všichni čelit další nástraze. Voda na jejich území byla otrávená. Kmeny proto musely území opustit a putovat. Po cestě na ně čekaly různé překážky v podobě stanovišť se záludnými úkoly.

Co by to bylo za tábor bez nočního orienťáku? Taková byla pátá etapa. Všichni museli hodně přemýšlet, aby rozluštili všechny šifry, které jsme jim my vedoucí po cestě nastražili. 

Při poslední hře kmeny bojovaly o Vikingská města. Vikingové normálně sídlící ve svém velkém obydlí (srubu) na dohled od příbytků ostatních kmenů se přesunuli do lesa, kde s nimi všichni válečníci bojovali velmi statečně a nakonec je porazili. 

Po každé etapě se utkaly v malém souboji 2 kmeny a ostatní si mohli na jeden z nich vsadit a povzbuzovat ho. Často se v soubojích s ostatními utkávali Frankové, kteří se stali vítězným kmenem.

Mimo etapu jsme si užili i spoustu další zábavy. Někteří si v rámci Star Dance zatančili s vedoucími, kde se objevily i Spice Girls.

V rámci celodenního výletu jsme navštívili Husitské muzeum, kde jsme si mohli vyzkoušet nějaké hry nebo se obléct do brnění.

Proběhla taky naše první rampušácká Partička. Herci i moderátor pobavili celý tábor. Hlavně Terky výkon všechny dostal a doslova jsme leželi smíchy.

Nechyběla ani zimní Olympiáda. Lyžování na trávě ani běh ve sněžnicích nebyly rozhodně nic jednoduchého. Každý si vystřihnul i v rámci krasobruslení svoje vlastní Labutí jezero a nakonec se popral s biatlonem.

Nejstarší oddíl si užil i svou celooddílovou hru, která jim zabrala skoro všechen čas, kdy nebyli vedoucími kmenů při celotáborovce.

A najednou byl konec. Čekala nás už jen táborová pouť, poslední diskotéka a odjezd domů.

​

Vzpomínala Eliška Nehasilová a Tereza Jíchová.

Vedení: Tomáš Hájek, Jozef Drábek, Miloš Maňák, Tomáš Nálevka, Tereza Jíchová, Lucie Benešová, Zdeněk Šimek, Kateřina Šimková, Iveta Kukecová, Michal Drábek,  Iveta Haraštová, Karolína Votavová, Marek Špatz a zdravotnice Kristýna Losová a Mirka Kubálková

​

Letošní celotáborová hra započala už při odjezdu na Chodově. Děti obdržely poukaz na zájezd do Dellywoodu a studií Rampušák Works. Po příjezdu je přivítal hlavní produkční, ubytoval je do “karavanů” a pozval je na seznamovací párty, která se konala druhý den večer. Při této párty se děti rozdělily do týmu věhlasných režisérů. První etapa byla na motivy filmu Auta. Blesk McQueen se chystal na svůj velký závod, to stejné čekalo i na děti. Jedním z mnoha úkolů bylo vyrobit a nazdobit si své týmové závodní auto a zajet nejlépe kvalifikaci. Nejlepší tým měl pak výhodu při plnění dalších úkolů. Rodina Úžasňáků dostala náročný úkol - zbavit svět dalšího padoucha. Děti byly rozděleny do dvoučlenných skupinek, každá z nich představovala nějakou superschopnost. Na šesti stanovištích plnily úkoly a získávaly šifry. Na posledním stanovišti musela úkol plnit celá skupina, při úspěšném splnění byl zloduch zneškodněn. Při jedné z etap jsme ztroskotali společně s Martym, Glorií, Melmenem a Alexem na ostrově Madagaskar. Hra probíhala v noci, děti byly vysazeny mimo tábor a jejich úkolem bylo najít cestu zpět.
Byl nádherný den a my se zrovna ocitli v Riu. Okolo pobíhala nešťastná Linda a Tulio, kterým právě někdo odcizil jejich vzácné modré papoušky Bleua a Perlu. Cíl byl tedy jasný - najít papoušky a předat je Lindě a Tuliovi.
Velmi oblíbenou etapou byla ta podle filmu Ratatouille. Úkolem dětí bylo uvařit pro obávané kritiky lahodný pokrm. Každá skupina musela vymyslet recept, nakoupit suroviny v maximální částce 200 Kč, připravit ohniště, vymyslet název restaurace a prostřít stůl. Číšník z každé skupiny pak kritikům servíroval uvařené jídlo. A že to byly samé dobroty. Poslední etapa se odehrávala na divokém západě. Ve městě Prach došla voda, obyvatelé začali být zoufalí, že zemřou žízní. Bylo tedy nutné najít nový zdroj vody a zároveň uhlídat poslední kapky vody ukryté v bance. Ještě že byl zvolen nový šerif - Rango. On a děti město zachránili a odhalili spiknutí za kterým stál obávaný starosta.
Na konci tábora proběhl Oscarový večer při kterém došlo k vyhlášení nejúspěšnějšího cetehu. Slavnostní noc zakončil ohňostroj. Kromě celotáborové hry jsme si užili spoustu príma oddílových her, diskotéky, táborové dovednosti, karneval, bojovku, kino a oblíbenou pouť. Zpestřením byly hry Sklizeň, Šifrovačka a Hodina pravdy, sportovní den a celodenní výlet do Českého Krumlova.

​

Vzpomínala Kristýna Losová.

Vedení: Tomáš Hájek, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Miloš Maňák, Tomáš Nálevka, Tereza Jíchová, Lucie Benešová, Martina Hájková, Saša Borodin, Kateřina Šimková, Iveta Kukecová, Michal Drábek, Karolína Votavová, Martina Kaltounková,  Iveta Haraštová, Marek Špatz a zdravotnice Kristýna Losová

​

Letošní rok jsme opět strávili v Nuzicích, kde jsme opět nachystali překvapení pro naše Rampušáky. Během cesty na tábor nás zasáhl výbuch a my se objevili ve westernovém městečku v roce 1885 a hned v buse nás přepadli banditi. Dětí se ujal šerif westernového městečka, který jim sdělil, že se dostali do nebezpečné situace, kde vládnou bandité. Díky ale naším statečným Rampušákům se jim, na základě známé karetní hry Bang, podařilo bandity zabít a westernové městečko zachránit. Šerif jim poděkoval tím, že se dětem pokusil najít řešení jak se dostat zpět do roku 2011. Bohužel během dalšího zprovoznění části stroje času jsme se objevili zase v jiné době. Dostali jsme se ještě hlouběji do minulosti a to do Pravěku, kde jsme se snažili neumrznout. Tzn., stavěli jsme pece a chýše. Jenže stroj času i po té zkolaboval a my se ocitli na bitevním poli o hrady v roce 1334. Ve středověku jsme se ale nakazili nějakou nemocí a tuto epidemii v roce 2157 jsme se snažil vyléčit pomocí neobvyklého léku šíleného vědce. A už to vypadalo dobře a my se objevili na známém prostředí řeky Lužnice, bohužel ale do roku 2008, kde jsme si užili noční hry. Na poslední cestě jsme v roce 2063 směnovali koření a nakonec jsme nad strojem času vyzráli a dostali se zpět do roku 2011. Během tábora jsme necestovali pouze ve stroji času. Jako každoročně jsme si po ránu zacvičili na hudbu, báli se při nočních bojovkách a zaběhali si na orienťáku. I tentokrát nás vedoucí mile překvapili. Připravili si muzikálový večer v podobě známého muzikálu Michala Davida Děti ráje a moc se jim to povedlo. Jenže nebylo to tak jednoduché. Na oplátku též děti musely zahrát muzikál – Pomáda a Rebelové. Také nás čekala velká bitva v podobě hry „Máš minutu“ a „Drtivá porážka“. Nechyběly ani oblíbené diskotéky, táborové kino, celodenní výlety a v závěru tábora tradiční táborová pouť.

​

Vzpomínala Martina Hájková.

Vedení: Tomáš Hájek, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Miloš Maňák, Tomáš Nálevka, Martina Hájková, Kateřina Maňáková, Kristýna Losová, Iveta Kukecová, Michal Drábek, Karolína Lendrová, Karolína Votavová, Martina Kaltounková, Marek Špatz a zdravotnice Mirka Kubálková a Kateřina Kukecová

​

Letošní rok jsme opět strávili v Nuzicích, kde mezi ostřílené vedoucí přibyli odrostlí táborníci Kája a Marek. :) Počasí nám tento rok opět přálo, a tak kromě několika prvních a posledních deštivých dnů, kdy jsme museli hlídat hladinu "Nilu", jsme strávili příjemných čtrnáct dní v malebné krajině jižních Čech, která se načas proměnila v egyptskou poušť. Byli jste někdy v Egyptě? My ano. Našli jsme horké počasí, mnoho historických památek a touhu archeologů odhalit starou historii, která ale neměla být objevena. Hamižnost některých z nich přivedla celý svět téměř ke zkáze. povedlo se jim totiž svou neopatrností vzbudit nejkrvelačnější mumii, která, pokud by získala přístup ke knize živých, mohla snadno zahubit celé lidstvo. Díky statečným a udatným zachráncům se nám však na konci tábora povedlo zkázu lidstva zažehnat a mumie ulehla zpět ke spánku. Při překonávání nástrah, které nám připravila, jsme si užili jak tradiční táborové hry v podobě denních i nočních bojovek, orientačního běhu, tentokrát okořeněného zvláštním určením stanovišť, tak i zcela nové aktivity, při kterých si naši malí archeologové mohli vyzkoušet, jak se asi musí cítit ti skuteční při opravdových vykopávkách. Ke hře patřily i další letní radovánky jako plavení po Nilu, ve který se na dobu tábora proměnila blízká řeka Lužnice, rozcvičky z produkce Martinky v arabském stylu a mnoho dalších aktivit.
Tábor ovšem není jen celotáborová hra, ačkoliv ta letošní ovlivňovala dění větší než malou měrou, k táboru patří i další aktivity, které se ovšem víceméně každý rok opakují. Tento rok jsme tedy sice nehledali táborovou superstar, ale Talent hledal tábor - a našel. S sebou si přivezl i celou řadu známých celebrit jako skupinu Nightwork, duo Těžkej Pokondr, cestu k nám si našel nejslavnější popový zpěvák Michael Jackson i mnohonásobný zlatý slavík Kája Gott. Jako každý rok jsme pořádali i několik diskoték, které letos sloužily spíš jako tanec s deštěm, zřídili táborové kino, a v závěru tábora uspořádali tradiční táborovou pouť. Nechyběla ani egyptská olympiáda, ve které naštěstí všichni unikli faraonově pomstě. Netypickou aktivitou byly tento rok bahenní zápasy, na které všichni jejich účastníci jistě s láskou vzpomínají.
K táboru samozřejmě patří i výlety, letos jsme se podívali do Blatné na zámek a do informačního centra elektrárny Temelín, kde jsme viděli dokumentární film a prohlédli si stálou expozici.
Celkově můžeme tábor hodnotit jako velmi povedený, v našich vzpomínkách po dlouhou dobu jistě zůstane mumie v podání Marka, kterou chytá každý účastník tábora - jediný, kdo ji stoprocentně chytil, byli všudypřítomní komáři, dále nezapomenutelné pěvecké výkony celého vedení tábora při písních Michala Davida, "uklizené" chatičky, oddílové hry, táborák a také všichni, kdo se již těší na setkání na dalším táboře v roce 2011 :)

​

Vzpomínala Karolína Votavová a Tomáš Nálevka.

Vedení: Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Tomáš Nálevka, Martina Ježdíková, Kateřina Maňáková, Kristýna Losová, Klára Carvanová, Iveta Kukecová, Michal Drábek, štábní Karolína Lendrová a zdravotnice Mirka Kubálková a Zuzana Benešová

​

Velký Don byl při přestřelce zabit a jeho místo Capa di tutti capi se uvolnilo. Která z rodin získá rozhodující vliv? To byla zásadní otázka letošního tábora. V Nuzicích se rozpoutala válka mafiánů. Elegáni v oblecích se nemilosrdně likvidovali mezi sebou a policie se snažila předat do rukou spravedlnosti všechny. Zní to drsně? Ale ne, i letos jsme si v krásném prostředí jižních Čech užili spoustu tradičních aktivit i úplně nových her. Mezi ty tradiční patřily oblíbené taneční rozcvičky, koupání v Lužnici, výlety - letos jsme viděli (nejen) zoo v Hluboké nad Vltavou, projížďky na kánoích (postavili jsme si i vory), diskotéky, táborové kino, olympiáda a spousta dalších. Úplně nové hry jsme si vyzkoušeli hlavně při závěrečné etapě. Už jste například stavěli akvadukt? My ano. A nejen to! Z nových nočních her tu byli například Pašeráci. Pokusili jsme se propašovat kontraband lesem, aniž nás dostihli celníci, kteří číhali snad za každým stromem. A samozřejmě jsme nezapomněli ani na trochu té kultury. Při karaoke zazněla spousta nadějných pěveckých výkonů a jeden z velmi mála ošklivých dnů jsme strávili divadlem. Zahráli jsme si pověst o Perchtě z Rožmberka. I když je to trochu smutný a trochu strašidelný příběh, udělali jsme z něj opravdu veselou show. Celý tábor jsme zakončili samozřejmě poutí. A taky kanadskou nocí pro nejstarší. Někteří po probuzení zjistili, že mají v chatičce novou spolubydlící – kánoi i s pádly.

​

Vzpomínala Zuzana Benešová.

Vedení: Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Tomáš Nálevka, Martina Ježdíková, Kateřina Maňáková, Kristýna Losová, Klára Carvanová, Iveta Kukecová, Michal Drábek, štábní Karolína Lendrová a zdravotnice Mirka Kubálková a Zuzana Benešová

​

Letos jsme zažili mnoho změn. V první řadě jsme změnili působiště. Jeli jsme jako třetí a poslední turnus letního tábora Dopraváček. Je to krásné místo přímo na břehu Lužnice kousíček od Bechyně. Také jsme trochu obnovili tým vedoucích, ve kterém se objevili jak bývalé děti Míša a Iveta tak i úplně nová tvář – štábní praktikantka Kája. A díky Dopravním podnikům se k nám přidala i spousta nových dětí.
Přítomnost řeky hned u tábora vybízela k využití a tak nebylo těžké přijít na téma letošní celotáborovky – Piráti. Zvláště vedoucí Klárce je třeba poděkovat za úžasné „pirátí“ kostýmy, které dokreslovaly motivace na břehu i na lodích. Při první motivaci někteří piráti po proběhlé bitvě skončili i ve vodě. „Pirátí“ sebranku vedl děsivý kapitán Bob s koktavým pomocníkem Andílkem a kromě dalších plavčíků a plavčic do ní patřil i tak neschopný kuchař Zdenda, že byl nakonec předhozen žralokům.
Možná měl být na kuchaře pasován spíš Pepa. Ten vzhledem ke své etapě, ve které se vařila polévka z těžce vybojovaných ingrediencí (mimochodem bylo třeba skolit i prchajícího zajíce Ivču), a Setonově hrnci, který připravil se svým oddílem, o vaření zjevně něco ví.
Vody si naopak nejvíc užil nejstarší oddíl, který po motivaci ve stylu Pobřežní hlídky a důkladném nacvičování (Koudy a Tomáš dokonce nacvičili i výstup do vody), vesele vyrazil na dva dny sjíždět Lužnici. Mladší děti se zatím zajely podívat na Chýnovské jeskyně.
Všichni společně jsme se byli podívat také v Písku a Týně nad Vltavou.
Každý správný pirát se potřebuje po boji taky pobavit. Také my jsme si užili diskotéky, hudební pexeso, olympiádu, noční strašidelnou bojovku pro nestarší a taky jsme si vyzkoušeli nové hudební rozcvičky vytvořené vrchní choreografkou Martinkou… Nakonec byly síly pro závěrečnou cestu pro poklad načerpány a po lítém boji byla pirátí sebranka poražena a poklad spravedlivě rozdělen.

​

Vzpomínala Zuzana Benešová.

Vedení: Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Tomáš Nálevka, Martina Ježdíková, Kateřina Maňáková, Kristýna Losová, Monika Nováková, Berta Štěpánová, štábní Klára Carvanová a zdravotnice Mirka Kubálková a Zuzana Benešová

​

Tenhle tábor byl poslední ve Všechlapech. Hráli jsme celotáborovku Cesta kolem světa, kterou nás provázeli elegantní Willi Fog v podání Pepy, Barnabáš alias Tomáš a Chico, kterého naprosto kouzelně zahrál Andílek. Ti tři nám při úvodní písničce dokonce tancovali!
Tancovalo se hodně také při úvodní etapě – Latinské Americe. Nejprve baletily roztleskávačky při fotbalovém turnaji. V hlavě mi utkvěla zvláště růžovoučká roztleskávačka Marka Špatze. A také obránkyně Radka Korandová, která se se sebevražedným odhodláním vrhala soupeři přímo pod nohy. Večer se pak vlnili úplně všichni na karnevalu v Riu.
Pěkná byla taky motivace na Severní Ameriku – v začínajícím lijáku se kolem ohně za zvuků bubnů vrtěli tři šamani – Pepa, Zdenda a Bob. Následující noční hra Totemy mě málem stála život – hrozně jsem se lekla, když na mě v tmavém tichém lese jeden z hráčů nečekaně bafnul.
Jak jsme kulturně založení jsme dokazovali při hře Malování. Ale pokud si představujete ateliér a štětce, zapomeňte. Malovalo se lokty, nosy, koleny…
A také se zpívalo jako každý rok. Ovšem letos to bylo při veleúspěšné karaoke show. Nejstarší oddíl se na své písničky dokonce i stylově vymódil. No a já dostala k narozkám tu nejkrásnější kytičku…

​

Vzpomínala Zuzana Benešová.

Vedení: Tomáš Hánl, Tomáš Hájek, Martina Ježdíková, Berta Štěpánová, Jozef Drábek, Monika Nováková, Tomáš Nálevka, Kateřina Maňáková, Kristýna Losová, Zuzana Švehlová, Zdeněk Šimek, Šárka Černá a zdravotnice Mirka Kubálková a Zuzana Benešová

​

Nečekaně jsem měla oddíl s Týnkou. Tentokrát bylo dětiček trošku víc, takže jsme měly opět druhý nejmladší 7. oddíl.
Letos při hře Pevnost Boyard se asi nejvíc vyřádil Zdenda. Dostal hlavní roli – hrát starého otce Furata. Je neuvěřitelné co dokáže bílá barvička, paruka a vousy. Pro úplnou dokonalost ještě berličku, změna hlasu a bylo. Myslím, že se děti (stejně tak i my) při každé motivaci bavily už jen při pohledu na chroptícího Zdendu :). No a samozřejmě nesmím zapomenout na okouzlující paklíče Andílka a Týnku, bez nich by nemohla začít žádná etapa.
Tenhle rok byl také zvláštní tím, že bylo celých 14 dní krásně. Pralo sluníčko, jako nikdy a proto jsme byli často u bazénu.
Přijel i Luděk s Olajdou, aby si děti mohly vyzkoušet své dovednosti a schopnosti na nízkých a vysokých lanových překážkách. Při vytahování dětí na vysoké lana se kluci z prvního oddílu pěkně zapotili :).
Nesměla chybět ani Super Star, kterou se stala Dana z 1. oddílu, přespání nejstarších pod skálou, Olympiáda, Miss a pouť. Padl také rekord v počtu klíšťat za jeden jediný den, radši ani nebudu psát kolik jich bylo :)
Letos s námi naposledy jelo spousta lidiček z 1.oddílu. Na rozloučenou si připravili pro vedení hru, večer udělali nástup a předali diplomy. Děkujeme!

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení: Miloš Peer, Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Zdeněk Šimek, Jozef Drábek, Tomáš Nálevka, Andrea Bartoňová, Monika Nováková, Kateřina Maňáková, Berta Štěpánová, Martina Ježdíková, Kristýna Losová, Šárka Černá, Zuzana Švehlová a zdravotnice Mirka Kubálková a teta Martina

​

Tento rok jsem byla vedoucí 6. oddílu s Týnkou. Jmenovali jsem se Kyselí ksichti (co všechno děti nevymyslí). Stalo se víc věcí, na které si momentálně nevzpomenu, ale jako jedna z prvních se mi vybaví motivace, kde Mirka střílí z luku na jeleny (Boba a Andílka) s koněm (koštětem) mezi nohama :) Taky přespání nejstarších oddílů byl pro mě zážitek. Jako jejich soukromý taxikář jsem si docela užila, obzvlášť při jejich návratu. Nečekaně jim celou noc pršelo, takže mi naložili auto k prasknutí promáčenými věcmi. Mimochodem ještě teď nacházím v autě jehličí. Když se vrátili do tábora, zalezli do chatiček a spali. Takový klid jsme tam snad nezažili :)

Další z nezapomenutelných zážitků byla Zimní olympiáda, na kterou přijel Pepa na lyžích. Samozřejmě ani letos nesměla chybět Super Star 2. Perla letošní SS byl Jarda alias Štěpán Turek, když nám zazpíval svoji Stávku Dýdžejů :) Letos se nám konečně podařilo uskutečnit i bojovku. Jednu pohádkovou a jednu pořádnou, jen pro velký.

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení:  Miloš Peer, Tomáš Hájek, Tomáš Nálevka, Jozef Drábek, Zdeněk Šimek, Andrea Bartoňová, Martina Ježdíková, Kristýna Losová, Šárka Černá, Kateřina Maňáková, Klára Carvanová, Marie Sýkorová, Simona a zdravotnice Zdeňka, Ďoďa a Mirka Kubálková

​

Devět lidí z vedení je úplně nových a 3 jsou bývalé děti, které s námi jezdily už dlouho. Opravdu změna. Poprvé mi došlo, jak se celý Rampušák mění a rozrůstá. Z prvních 3 oddílů, co já pamatuji na 7. Tento rok jsem byla poprvé vedoucí a můj praktikant byl Pepa, jmenovali jsme se Show-m@ni.

Tentokrát probíhalo šílenství jménem Super star, takže samozřejmě neminulo ani náš tábor. Vítězi naší SS se stali Jirka a Radim s úžasnou písničkou od Limp Bizkit – Behind Blue Eyes. Rytíři, kteří nás navštívili asi v půlce tábora, zaujali hodně dětí a líbili se i vedoucím. I Miss byla něčím zvláštní. Každý soutěžící měl být letos sám za sebe, ale jeden z účastníků to jaksi nepochopil a převlékl se za slečnu, byl to nám všem známý Karel :) Také nás potkala pořádná bouřka, ze které jsem já osobně moc nadšená nebyla, zato dětem se to velice líbilo. Celý tábor spal totiž v jídelně. Letos se taky hodně škodilo. Nejlepší byl nálet vedoucích na chatičku 81, kde byl kompletní 2. oddíl včetně Zdeňka. Naší zbraní byly molitanové balónky nasáklé vodou. Další povedený kanadský žertík byl poslední den namířen na Andílka, respektive na jeho chatičku. Bohužel ovázání nebylo tak těsné a po několika akrobatických kouscích se Andílek z chatičky dostal :)

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení: Miloš Peer, Miloslav Musel, Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Kateřina Muselová, Monika Nováková, Martina Ježdíková, Kateřina Lacková, Lenka Kadrnožková, Berta Štěpánová, Kateřina Maňáková a Ivča zdravotnice

​

Byl to můj první rok ve vedení. Byla jsem praktikantka 6. oddílu u vedoucí Káťi a jmenovali jsme se Rychlé blesky. Tenhle tábor jsme si jako kolektiv dost užili, nebo aspoň já. Při hře Řecko, u které byla ke každé hře motivační scénka, jsme se vždycky pobavili. I když večerní nacvičování bylo vyčerpávající. Pak přišla otočená Miss, kde byly děti naprosto úžasné a samozřejmě nej byl(a) vítěz(ka) Růženka alias Tomáš Nálevka :). Další pro mě opravdu nezapomenutelný zážitek byl maškarní ples. Určitě si vzpomenete, že v tomto roce nastoupili na scénu slavní Teletabies. No a co nás nenapadlo :). Šli jsme za ně celé vedení. Tenkrát jsem odjížděla o den dřív, protože jsem letěla do Řecka, ale abych pravdu řekla, vůbec se mi nechtělo :(

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

​

Vedení: Miloš Peer, Miloslav Musel, Milan Havlík, Kateřina Hášová, Lenka Kadrnožková, Monika Nováková a Ivča zdravotnice

​

Opět v prvním oddíle s Bertou, Pepou a Sanou. Vedoucí byl Míla a jako nejstarší oddíl jsme se symbolicky jmenovali Mimča. Při první návštěvě v Divišově jsme si všichni koupili dudlíka. Na tomhle táboře jsme já a Berta byly naposledy jako děti a protože to všichni věděli, musely jsme podstoupit všechny akce jako je Miss a zúčastňovat se těch nejvypečenějších her jako je večerní zahájení CETEHU v bazénu. To pro nás bylo zcela nečekané. Ale abych řekla pravdu, tenhle tábor jsme s Beru skoro celý prospaly :)

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení: Miloš Peer, Martin Karlovec, Miloslav Musel, Monika Nováková, Kateřina Hášová, Lenka Katrnožková, Milan Havlík, Jan Knot a Jitka zdravotnice

​

Zase v první oddíle, poprvé s Bertou a Tomem Nálevkou. Náš vedoucí byl Martin a jmenovali jsme se VamPEEŘI (čtěte Vampíři), bystřejší pochopí. Tenhle tábor byl výjimečný a to doslova. Poprvé na Rampušáku se šlo na puťák. Ale jak bych to řekla, takový luxusnější puťák. Všechno nám tam tenkrát odvezli a my tam jen došli :). Bylo to moc fajn už kvůli tomu, že když jsme se vrátili začalo pěkně pršet. Takže nám to přesně vyšlo. Jak je na Rampušáku zvykem, pršet už nepřestalo.

Tábor ležel na břehu řeky Sázavy a ta se začala nebezpečně zvedat. Voda se tenkrát vyšplhala (na našem měřítku) až na 3 stupeň. Při 4 jsme se měli evakuovat. No nebyl to zrovna příjemný pocit, když ležíte v chatrný chatce a za sebou slyšíte hučet řeku. Další neobvyklá věc byla, že díky ošklivému počasí bylo diskoték opravdu požehnaně, ať spojených s nějakou hrou, miss, maškarním plesem nebo Slavíkem. Někdy uprostřed tábora jsem odjela na svatbu. Když jsem se k večeru vrátila, čekalo mě další překvapení. Naše rádoby kuchařka Olinka odjela. Takže byl konec ředěným máslům a marmeládám, ale začátek kuchařského umění našich vedoucích respektive praktikantů. Jedno z jídel, na které asi jen tak nezapomeneme jsou „Milanovi milánské špagety“. Myslíte si, že špagety nejdou připálit? Nevěřte tomu :)

​

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení: Miloš Peer, Martin Karlovec, Tomáš Hájek, Tomáš Hánl, Mel Frohlichová, Vendula Hájková, Tereza Marková, Kateřina Barová, Monika Nováková a Jitka zdravotnice

​

Toho roku jsem byla nečekaně opět v prvním oddíle. Ale pozor, můj vedoucí už byl Andílek :). Jmenovali jsme se π (pí). Tenkrát jsem přijela o pár dní později. Měla jsem totiž zlomenou ruku. Na tomhle táboře s námi byli kluci, kterým bylo téměř 18. Říkali jsme si, jak je to divný. Měla to být výjimka, ale stalo se spíš pravidlem. Byli jsme super oddíl. Dokonce jsme jednou dělali společně s dvojkou bojovku pro malý, což jsme si všichni užili úplně maximálně. Se zlomenou rukou jsem si užívala různých úlev, docela se mi to líbilo.

​

Vzpomínala Kateřina Maňáková.

Vedení: Miloš Peer, Luděk Hrnčíř, Tomáš Hájek, Jana Sladká, Kateřina Britaňáková, Veronika Menšíková, Lucka Fiedlerová

​

Poprvé jsem na táboře byla v roce 1999. To byl ještě tábor o pár oddílech a složený více méně z Jižňácké omladiny. Už tehdy, ve svých 14 letech, jsem byla v nejstarším oddíle. Můj vedoucí byl Luděk a jmenovali jsme se Bombarďáci (na vlajce jsme měli trenky....Luďkovi:)). Už je to dávno a pamatuji si věci, které nejsou zrovna záživné, ale co asi nezapomenu, bylo Luďkovo ranní buzení.  V chatičce něžně říkal „Vstává kočička, vstává pejsek,  vstává i Kačenka.“ Pak odešel a v zápětí začal počítat „10,9,“. Ano, to on zavedl na našem táboře, vám jistě známé, ranní odpočítávání. Jinak si ještě pamatuji hysterické scény při odjezdu z tábora. Při poslední ranní rozcvičce se nejstarší oddíl rozbrečel (i kluci). Ani nevím proč, asi to na nás nějak padlo. Už je to dávno...

 

Vzpomínala Kateřina Maňáková.